I don't watch much TV or the various modern channels. I do know some cult shows, though. The Simpsons, for example. I was recently reminded of one of Abraham Simpson's lines, "I'm really old now. My prejudices are starting to become progressive views again."
From the dawn of mankind to the end of World War II, it was normal to skimp on everything. It's almost in humanity's genes. Old people gradually forget their whole lives, they don't recognize their relatives. But they remember the most important thing, that they have to save. So they hide uneaten food in drawers in hospitals. And so on.
On most of our planet, this is true and has always been true. But I live in rich Europe. And here, suddenly, the waste has started. In my country, especially after 1989, when the market economy, capitalism, the culture of consumerism took hold.
But suddenly it became fashionable to save again. Probably for advertising reasons. Or the political parties needed to revive their programs. They said we were saving the planet by saving money. Well, I'm an old man now. My grandparents were born around World War I. They lived through World War II. I've always known this things. A little modified, though. What's economic is ecological. Or what's good for nature is good for people. And vice versa. My ancestors were farmers and millers.
But education has lost continuity in the last 80 years or so. Suddenly it's become fashionable to consume. To buy and throw away. For example, it's said that up to 40% of the food we produce ends up in garbage cans. Since I don't throw anything away, someone has to throw away almost everything they buy. Statistics are tricky.
To make a long story short. Once upon a time, picking up trash cans was an activity good only for the homeless. Today, Dumpster Diving is the modern pastime of eco-minded young progressive intellectuals. Just fun. And the supermarket chains have adapted.
I have installed the app www.nesnězeno.eco on my mobile phone. Some chains and retailers offer a significant discount on their groceries on the day they pass their expiry date. So far, I've only bought one bag at PennyMarket. I show in the picture. Just to keep me in the loop. But it does mean having an empty fridge beforehand and not eating what I'm craving, but what I've bought quite reasonably. The price of the item I'm showing in the photo was 79,- CZK. (About 4 USD or 3 EURO.)
Other merchants do virtually the same thing, but without the app. For example, the LIDL supermarket chain. In particular, this is how they offer fruit and vegetables. I wrote about this recently. The price is even better. One EURO. The same chain also sells out of baked goods. Every morning they prepare bread left over from the previous day at a 60% discount.
With LIDL we save on food. This is just an enlarged cutout from the previous picture.
My grandmother used to bake bread. Always 12 loaves for 14 days. Only one loaf was eaten fresh. The others were sliced and hung in the draft under the beams on the roof. One at a time, the family took them there as needed and dipped them in white coffee in the morning and in soup at noon. I have nothing against eating older pastries.
Regarding the opening photo of this article. My uncle died last summer. I'm a universal heir. Don't envy me. This is my bakery now. Since 1964, the oven has been demolished and the bakery has been converted into a garage. Most of the inherited buildings are in that condition.
I once went to see the LIDL store on a Sunday morning, five minutes before opening. Our political opposition proclaims how bad things are in our country. I expected a crowd of single mothers, pensioners and homeless people. No. I was there alone. A gentleman came to the opening smoking a pipe. I'm a non-smoker, but I could tell by the way I smelled that he was smoking fancy tobacco. He was a gentleman even older than me. I guess his grandparents taught him to save money, too. What he saves on food, he spends on tobacco.
It's possible to live on half of what our average cost of living is for food. You can save money on everything. Reasonably. Without feeling deprived or uncomfortable. One just has to try. The money saved can be spent in other ways. One might travel. I enjoy investing. Every time I save a few thousand dollars, I buy a gold coin like this.
Do you try to save, too?
ČESKÁ VERZE
Nesleduji příliš televizi ani nejrůznější moderní kanály. Přesto znám některé kultovní seriály. Například Rodinu Simpsonových. Nedávno jsem si vzpomněl na jednu z hlášek Abrahama Simpsona: "Jsem už opravdu starý. Moje předsudky se začínají zase stávat progresivními názory."
Od úsvitu lidstva po konec II.světové války bylo normální se vším šetřit. Lidstvo to má takořka v genech. Staří lidé postupně zapomínají celý svůj život, nepoznávají své příbuzné. Ale pamatují si to nejdůležitější, že se musí šetřit. A tak si v nemocnicích schovávají nesnědené jídlo do zásuvek. A tak podobně.
Na většině naší planety to platilo a platí vždycky. Ale já žiju v bohaté Evropě. A tady se najednou začalo plýtvat. V mé zemi zejména po roce 1989, kdy se u nás prosadilo tržní hospodářství, kapitalismus, kultura konzumu.
Ale najednou začalo být moderní zase šetřit. Asi z reklamních důvodů. Nebo politické strany potřebovaly nějak oživit svoje programy. Prý šetřením šetříme naši planetu. No, já jsem už starší člověk. Moji prarodiče se narodili kolem I.světové války, zažili i tu Druhou světovou. Já jsem tuhle novinku věděl vždycky. Nicméně trochu modifikovanou. Co je ekonomické, je i ekologické. Respektive co je dobré pro přírodu, je dobré i pro člověka. A naopak. Moji předci byli sedláci a mlynáři.
Jenomže výchova v posledních asi 80 letech ztratila kontinuitu. Najednou se stalo moderní spotřebovávat. Nakupovat a vyhazovat. Například prý až 40% námi vyprodukovaného jídla skončí v odpadkových kontejnerech. Jelikož já nevyhodím nic, někdo musí vyhodit skoro všechno, co nakoupil. Statistika je ošidná.
Abych to zkrátil. Kdysi bylo vybírání odpadkových kontejnerů činností dobrou leda tak pro bezdomovce. Dnes je Dumpster Diving moderní zábavou ekologicky smýšlejících mladých progresivních intelektuálů. Právě že jen zábavou. A přizpůsobily se i obchodní řetězce.
Nainstaloval jsem si do mobilu aplikaci www.nesnezeno.eco . Některé obchodní řetězce a obchodníci tu nabízejí s výraznou slevou své potravinářské zboží v den, kdy projde jeho trvanlivost. Zatím jsem si koupil jen jednu tašku v PennyMarketu. Abych byl v obraze. Znamená to ale mít předem prázdnou ledničku a nejíst to, na co mám zrovna chuť, ale to, co jsem si docela výhodně koupil. Cena zboží, které ukazuji na fotografii byla 79,- Kč. (Cca 4 USD nebo 3 EURO.)
Další obchodníci dělají prakticky totéž, ale bez aplikace. Například obchodní řetězec LIDL. Zejména takhle nabízejí ovoce a zeleninu. O tom jsem už nedávno psal. Cena je ještě výhodnější. Jedno EURO. Stejný řetězec vyprodává i pečivo. Každé ráno připraví "čerstvé" pečivo, které zbylo z minulého dne s 60% slevou.
S LIDLEM šetříme JÍDLEM. Anglické verše se nerýmují. Takže fakt nevím, jak ten slogan přeložit věrně do jazyka anglického ... Je to ale jen zvětšený výřez z předchozího obrázku.
Moje babička pekla chleba. Vždycky 12 bochníků na 14 dnů. Jen jeden bochník se snědl čerstvý. Ostatní se nařezaly na krajíce a pověsily do průvanu pod trámy na střeše. Postupně si je tam podle potřeby rodina brala a namáčela ráno do bílé kávy, v poledne do polévky. Nemám nic proti tomu konzumovat starší pečivo.
K úvodní fotografii tohoto článku. Můj strýc zemřel loni v létě. Jsem univerzální dědic. Nezáviďte mi. Tohle je teď "moje" pekárna ... Od roku 1964 byla pec zbourána a pekárna byla přestavěna na garáž. V takovém stavu je většina zděděných budov.
Jednou jsem se šel podívat na LIDL v neděli ráno, pět minut před otevřením. Naše politická opozice hlásá, jak se v našem státě mají všichni špatně. Čekal jsem zástup matek samoživitelek, důchodců a bezdomovců. Ne. Byl jsem tam sám. Na otevření přišel jakýsi gentleman, který kouřil lulku. Jsem nekuřák, ale řekl bych, podle toho co jsem cítil, že kouřil luxusní tabák. Byl to pán ještě starší než já. Asi ho prarodiče také naučili šetřit. Co ušetří na jídle, za to si dopřeje třeba ten tabák.
Ono se dá žít za polovinu toho, co se u nás uvádí jako průměrné životní náklady na jídlo. Na všem je možno ušetřit. Rozumně. Aniž by měl člověk pocit nedostatku nebo nekomfortu. Jen se jeden musí snažit. Uspořené peníze se dají vynaložit jinak. Někdo třeba cestuje. Mně dělá radost investovat. Vždycky, když ušetřím pár tisíc dolarů, koupím si třeba zlatou minci.
Také se snažíte šetřit?
