
Trochu jsem si v představách pohrával se slovem Lebensraum. Že by třeba přitáhlo nějakou pozornost ... Ale u článku v češtině? Maximálně pozornost těch, co rádi downvotují, aniž by četli. I když ... Jako kdyby na tom záleželo.
A ne, nebudu psát a o českých nezpochybnitelných nárocích na Královec, dnešní Kaliningrad ...
Jednou o tom muzeu napíšu ... Ze kterého je fotografie. Až se mi třeba zase začne chtít psát. Jestli. Tohle není hospoda. Je to muzeální exponát. I když ... Ona to hospoda byla.
V městěčku Kolovči na Domažlicku existuje jedno z nejúžasnějších muzeí, které jsem kdy viděl. A že jsem jich viděl hodně. Muzeum řemesel.
Pán o něco mladší než já od svých osmnácti let shromažďuje pozůstalosti po zemřelých řemeslnících. Většinou dostane, někdy za hubičku koupí... Taky jsem mu něco daroval.
Má u sebe na statku asi 80 řemeslnických dílen. Pokud tedy jako řemeslo bereme školství, pytláctví ... Atd. Jedním slovem - úžasné.
A proč sem dávám tu hospodu? Vidíte, jak je v ní málo místa? Relativně. Z našeho dnešního úhlu pohledu.
Střih. Vybavujete si Zlatou uličku v Praze na Hradčanech? Tam nejsou postele 90x200, ale spíš 30x155. Lidé bývali menší, spali v polosedě. A hlavně, neměli takové nároky na prostor.
Střih. Můj jeden děda se narodil u Prahy v Kyjích, v drážním domku. Matka mu umřela asi v jeho osmi letech, otec ve čtrnácti. Musel s macechou opusit domek.
Nastěhovali se do pavlačového domu na Harfě. Oba měli penze. Praděda zahynul úrazem ve službě ... 16 m2. Latrína společná na patře, kohoutek se studenou vodou na dvoře. 120 voltů. Kamna na uhlí, uhlí ve sklepní kóji. Macecha a syn. Pak se přistěhovala neprovdaná teta. Děda se oženil, narodila se moje matka. Na 16 m2 pět lidí. A?
Po válce se v Praze nějaké byty uvolnily - Židé, Němci. Děda získal moderní garsoniéru na Letné. Jen pro svou rodinu, sebe, manželku a dceru. 24 m2! Ústřední topení, koupelna s teplou vodou. Považte, výtah! Pak se nastěhoval táta. Narodil jsem se já. Stále na 24 m2.
V roce 1972 jsme se přestěhovali. Do obrovkého bytu, 104 m2. Jenom pět lidí. Skoro jsme se tam nemohli najít ... Nebyl dispozičně nic moc. Byt pro universitního profesora s chotí a služkou. Já dostal ten pokoj pro služku. Byl tam zavedený zvonek ze všech místností. Zejména máma my s ním dost lezla na nervy ...
Naprosto jsem neměl potřebu se odstěhovat. Ale rodiče na mě tlačili. Že se jednou ožením, ať mám do čeho. A uložení peněz. Oba moji rodiče zažili měnovou reformu z 30.5. 1953. Jako děti. Ale byl to nezapomenutelný zážitek. Matka o ní mluvila častěji než o pohřbu Klementa Gottwalda. Na tom také byla ...
Střih. Únor 2022. Už tehdy byli na naší škole Ukrajinci. Jeden hoch se zmínil, že jich doma bývalo jen šest. Následkem války přijeli příbuzní. A rázem jich bylo doma 18 ... No a co? Vždyť jsou všichni svoji a mají se rádi!
Zase střih. V pondělí jsem jel se ženou na Olšanské hřbitovy. Desítkou z Kobylis. To je Vám bytová výstavba! Zuřivá, překotná, ale nestačí to ...
Rozvedl se mi soused. Střídavé péče. Děti zůstaly v bytě. Každý rodič si najal svůj byt. Na 14 dnů se k dětem přistěhovává. Dřiv bývalo klidně pět lidí na byt, dnes ... A to nemluvím o venkově. A prarodiče se do starobinců neodkládali.
Co tím chce autor říci? Časy se mění ... Lovci a sběrači potřebovali na svůj způsob života obrovskou plochu. Zemědělci mnohařádově menší. Jenomže tež žijeme v době průmyslových revolucií, v době nebývalého blahobytu. Na úkor fosilních zdrojů. Naše nároky na bydelní rostou. Nejen na bydlení ... Netýká se všech zemí - Singapur, Honkong, tam spí dělníci v vklecích jako v počátcích průmyslové revoluce. Jedna moje babička spávala v šupleti ...
Další střih. Jsou zavřené obchody přes svátky. Spousta lidí nevěřícně cloumá s jejich vchodovými dveřmi. Jak mohou vydržert dva a půl dne bez čerstého zboží? Nároky rostou ...
Mluví se hodně o ekologii. Co myslíte. Spotřebuje pět lidí v pěti bytech více energie na vytápění, svícení atd. než kdyby žili v jednom bytě?
A cestování. To nesmyslné, turistické. Letecké. Spotřebovávají letadla fosilní paliva? Jaký to má přínos pro lidstvo? Když si někdo zaletí zalyžovat na ledovec? Na tom se ale asi neshodneme. Pro někoho je cestování životní styl ...

Na čem se shodneme, proč převážet produkty z místa na místo? Proč nepít lokální piva? Mimochodem, horšovskotýnské i staňkovské pivo se vařilo hluboko do 70.let. pamatuji se na ně. Byla fakt hnusná ... Snad jen stodské bylo horší ... Ale specificky, krajově hnusná, to se musí nechat.
Myslím, že se ještě dožiju doby, kdy se život zjednosuší. Že to zase bude boj o chléb náš vezdejší, v potu tváře dobývaný. Chtěl bych se mýlit.
